1919 – Počátky školy
Historie šumperského gymnázia je úzce spjata s vytvořením samostatného státu v roce 1918. Teprve tehdy byly vytvořeny podmínky pro zřízení české střední školy ve městě s výraznou většinou německého obyvatelstva.
Myšlenka zřídit v Šumperku druhou střední školu na severní Moravě, po zábřežském gymnáziu, vznikla u Edvarda Kubíčka, řídícího učitele v Šumperku, člena šumperského národního výboru. Za podnětný návrh se postavil Národní výbor, který pro tuto iniciativu získal českou menšinu na Šumpersku. Žádost na Ministerstvo školství a národní osvěty sestavil Edvard Kubíček a vylíčil v ní situaci českého školství na severozápadní Moravě a uvedl důvody pro zřízení reálky. Tento typ školy byl sedmiletý s technickým zaměřením, proto bylo také více možností při odchodu do praxe (bez vysokoškolského studia). Žádost byla podána 10. srpna 1919 a podepsali ji starostové čtrnácti českých obcí na okrese. Reálka byla povolena výnosem ministra z 12. září 1919 a správcem školy byl jmenován profesor zábřežského gymnázia Ladislav Fiala.
První zápis byl proveden 15. a 16. září 1919 a počet přihlášených byl příjemným překvapením, zapsalo se 77 žáků. Následující den bylo zahájeno vyučování, ale pro nedostatek vhodných prostor byla reálka umístěna do německého ústavu pro hluchoněmé děti. Všichni žáci byli vyučováni v jedné místnosti, seděli na nízkých lavičkách zapůjčených z koupelny a psali na kreslicích prknech položených na kolenou. K prof. Fialovi v říjnu přibyl prof. František Bayer, později dva výpomocní učitelé. Ještě v roce 1919 se reálka stěhuje, tentokráte do budovy zemské donucovací pracovny tzv. robotárny, v jejíž prostorách se vyučovalo do postavení nové budovy.
Situace v profesorském sboru se v následujících letech vylepšuje, přicházejí profesoři Jan Springer a Ignác Konečný, kteří zůstali škole věrni až do roku 1938. Ovšem většina profesorů považuje účinkování na zdejší reálce pouze za přestupní stanici. Není se co divit, protože podmínky ve škole byly po celé desetiletí více než provizorní. Druhým vážným důvodem byl nedostatek ubytovacích možností ve městě, uvažme; většina profesorů bydlela v jedné místnosti robotárny. Jiným důvodem byl minimální společenský život, protože česká menšina se ve městě tvoří až v průběhu 20. let.
V prosinci 1920 byl zatčen ředitel Ladislav Fiala pro podezření z účasti na prosincové generální stávce. Později byl suspendován, následně umístěn na Gymnázium do Chotěboře. Prozatímním správcem ústavu se stal prof. František Bayer.
Škola začala stále více zasahovat do společenského života ve městě. Účastnila se veřejných oslav 28. října a při oslavách narozenin T. G. Masaryka poprvé v roce 1924 vystoupila s kulturním pořadem. Na škole vzniká pěvecký sbor pod vedením prof. J. Springera, veřejnosti se představil i studentský orchestr. Aktivita studentů vždy vrcholila pořádáním majálesu, nejčastěji na Zámečku u Bludova. Po otevření vyšších tříd se začala na reálce rozvíjet tělesná výchova, hlavně lehká atletika.