V polovině října 2024 se uskutečnila výprava našich studentů za němčinou a poznáváním dvou německy mluvících zemí, a to Německa a Rakouska. Zájezdu se zúčastnilo 50 žáků školy, kteří během pětidenního putování po zemi, pod zemí a na vodě urazili více než 1 600 km dlouhou trasu.

Program byl opravdu pestrý a časově velmi dobře naplánovaný. Naší první zastávkou za hranicemi byla Allianz aréna v Mnichově – fotbalový stadion pro 75 000 diváků. Moderní architektonický skvost jsme si prohlédli za ranního rozbřesku a bez váhání jsme se poté přesunuli na další místo, a to do showroomu BMW. V Mnichově jsme tentýž den navštívili samozřejmě také centrum města s Mariánským náměstím a význačnými církevními i světskými stavbami. Odpoledne jsme se lodí po jezeře Chiemsee přemístili k zámku Ludvíka II. Herrenchiemsee. Král Ludvík II. měl zálibu ve stavění zámků a my se na vlastní oči přesvědčili, jakých kvalit musí historický objekt dosahovat, aby mohl být uveden na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Druhý den jsme ze základny v Salcburku vyrazili do oblasti Berchtesgadenu, kde jsme se po skluzavce dostali do podzemí, a to do prostředí solných štol. Tam jsme se dozvěděli spoustu věcí ohledně těžby soli. Sůl se zde těžila už od roku 1517. A těží se dodnes. Náš vzdělávací program byl zpestřen jízdou po skluzavkách a plavbou po solném podzemním jezeře. Další naší zajímavou zastávkou byly berchtesgádenské Alpy. Tam jsme se autobusem a výtahem ocitli na Hitlerově Orlím hnízdě v nadmořské výšce 1834 metrů. Z této horské chaty jsme se vydali obdivovat krásy alpské přírody po úzké cestě vedoucí k vrcholu místní hory Kehlstein. Na této cestě nám příroda prostřednictvím inverze přichystala kouzelné scenérie, kdy vrcholky alpských velikánů byly zalité sluncem, zatímco v údolích bylo sychravé deštivé počasí. A dole, téměř na dosah, pod námi se kupila bílá oblaka. Ani se člověku nechtělo věřit, že je to skutečné!

Třetí den našeho výjezdu jsme strávili v Salcburku, rodišti Wolfganga Amadea Mozarta. Město nám nabídlo mnoho kulturně-historických památek, kterými jsme se mohli pokochat ještě jednou odpoledne z ptačí perspektivy, a to z pevnosti, která ční nad městem.

Čtvrtý den jsme se nechali společně se skupinami turistů z Asie okouzlit krásou městečka Halštat a přilehlých jezer. Za zmínku stojí i návštěva lázeňského místa Bad Ischl a překrásného parku kolem císařské vily, které bylo naší poslední zastávkou v krajině jezer, nazývané Solnohradsko.

Každý den našeho výletování byl naplněn pěknými zážitky a poznáním, že se v německy mluvících zemích neztratíme. Velký dík patří průvodkyni a bývalé kolegyni Bohumile Fatzinek Kučerové, která nás jednotlivými zastávkami nadšeně provázela a s odhodláním „naučit“ jí vlastním s námi trpělivě a ochotně opakovaně „prosvištěla“ soubor potřebných slovních obratů v německém jazyce. Na tomto místě bychom také rádi poděkovali našim učitelům němčiny, kteří nám byli vždy ochotně nápomocni, jmenovitě paní Daniele Tesařové, Heleně Bihuncové a Pavlu Kvasnicovi. Byli jste skvělí, přátelé!

Na závěr nezbývá, než zvěčnit některé ohlasy na zájezd z řad účastníků akce:
„Bylo to mega dobrý, jeli bychom znovu…“
„Bylo to super, doporučuji.“
„Byla spousta rozchodů, což bylo fajn. Viděli jsme krásná místa. Skvělé!“
„Byl to močný zážitek!“
„Skvěle zorganizovaná akce!“
„Bylo to skibidi dobrý.“

Šárka Kadlecová