To potvrzuje tradiční školní Kalendář, vždy od září do září daného školního roku, se studentskými texty i kresbami a malbami! Ovšem připomeňme si  osobitou vernisáž z pátku 11/10…

V onom datu najdeme tři jedničky a nulu, jež mají svou symboliku! S první jedničkou se setkáváme od konce loňského roku, a to pětačtyřiceti studentskými obrazy a obrázky vystavenými v Galerii Spojovačka, v režii p. prof. Michala Navrátila a Martina Braunera. Druhou jedničkou je výtvarný a designový projekt s názvem „I mozek může slušet”… z mnoha návrhů, z nichž některé jsou vystavené na „černé nástěnce“, byly vybrány tři: od Terezie Vizinové a Nikoly Heckelové, obě z 3. C, a společné nápady Veroniky Vejrostové a Elišky Čtvrlíkové ze 3. B. Ty vítězné jsou viditelné na tričkách a taškách našeho Gymnázia. Tato kolekce je součástí školní propagace G, jež vznikla ve spolupráci s Ondřejem Hamplem. Třetí jedničkou je výtvarný projekt Dvorní dámy, iniciovaný kvůli potřebě mít vystaveného jednoho z nejvýznamnějších španělských malířů Diega Velázqueze v učebně španělského jazyka. Španělsko je úzce spjato s výtvarnem; jako pro Čechy je časté, že jsme muzikanty, pro Španěly je běžné, že mají doma plátno. Tři studentky ze třídy G7 (Lucie Drlíková, Linda Sojková, Markéta Řeháková) se celého půl roku věnovaly své kompozici a výsledný triptych zdobí učebnu 343. A zmíněná nula v datu vernisáže?! To je prostor G, možnost uplatnění výtvarného nadání a umu. Prostor, v němž je sice důležité učit se, ale také sportovat, a také umělecky tvořit a zanechat po sobě něco viditelného, hmatatelného! Kolikrát zaznívají školou tóny piana či jiných hudebních nástrojů – pro ten daný moment, možná prchavý! Naštěstí výtvarná díla jsou věčnější, zkrášlující, inspirující… (Poděkování patří Antonínu Kouřilovi z 2. C za hudební intermezzo a Všem, kteří přijali pozvání k účasti na této vernisáži).

Libuše Roháčková